Naši prapředci byli lepší bojovníci než zemědělci. Příchod Slovanů vrátil území Moravy o víc než 1000 let zpátky do pravěku. K návratu k modernějším technologiím a náročnějším plodinám došlo i díky pozůstatkům znalostí starých Keltů a Římanů.

Jednotlivé díly seriálu:

1. Počátky zemědělství (starší neolit)

2. První pluhy a jabloně (mladší neolit a eneolit)

3. Doba kovová (doba bronzová a halštatská)

4. Keltové: žací stroj a pivo (doba laténská)

5. Germáni a Římané, pivo a víno (1.-5. století)

6. První Slované (6.-8. století) – tento článek

7. Velká Morava (9.-10. století)

8. Morava knížecí a markraběcí (11.-13. století)

(další díly jsou v plánu)

První slovanské kultury (kultura zarubiněcká a černjachovská) byly v zemědělství trochu lajdáci. Pěstovaly hlavně proso a pšenici shloučenou, které jsou nejméně náročné na zpracování půdy.

Černjachovci (2.-5. st., dnešní Ukrajina) používali rotační mlýnky i železnou radlici a chovali typické miniaturní krávy (cca 106 cm v kohoutku). Celkově ale nedosahovali technické vyspělosti keltského zemědělství, které přitom bylo o skoro 1000 let starší. Nekrmili v zimě dobytek, nestříhali ovce, nepěstovali náročnější rostliny.

Na Moravu se první Slované dostali v první polovině 6. století, jejich příliv však zesílil až po postupném odchodu Langobardů. Oproti starým slovanským kulturám si moc nepolepšili. Podle Prokopia žili „v bídných chýších“ a podle dalších pramenů bylo jejich hlavní plodinou opět nenáročné proso. Prý měli raději volný a toulavý způsob života než usazený, plný těžké práce na polích…

Podle archeologických nálezů to dokonce vypadá, že příliš nepoužívali ani zemědělské nářadí. Jediný nález železné radlice pochází z přelomu 6. a 7. století, víc se jich nachází až od konce 8. století.

Je pravděpodobné, že se vrátili k dřevěným rádlům a cyklickému zemědělství (obdělávání nových půd, stěhování po cca 20 letech kvůli vyčerpání polí). Tento způsob na některých místech (hlavně v Čechách) praktikovali až do 10. století, ovšem už během 7. století měli většinou tendenci se usazovat.

Během 7. století začali moravští Slované víc pěstovat i méně náročné druhy pšenice (jednozrnka a dvouzrnka) a dokonce i náročnější pšenici obecnou. Doložená je i čočka, hrách a konopí.

Opožděný byl vývoj hlavně v Čechách. Na jižní Moravě se díky vlivům z bývalých římských kolonií přece jen podařilo k lepším technologiím vrátit rychleji – od 8. století už bylo na Moravě opět normální používání železného rádla (v Čechách až od 9. století).

Větší pokroky přišly až v dalších staletích – ale o tom zase někdy příště.

Prameny

Magdalena Beranová: Zemědělství starých Slovanů, 1980

Magdalena Beranová: Jídlo a pití v pravěku a ve středověku, 2005

Luděk Galuška: Slované, doteky předků, 2004

Image: Areál muzea v přírodě na Pohansku u Břeclavi, autor AndrewJ/cs wiki, licence CC-BY-SA-2.5.