V prvních staletích nového letopočtu se na území Moravy střídalo starší osídlení s germánskými kmeny, zasahoval sem i vliv Římanů a Hunů. V těchto těžkých podmínkách se zemědělství příliš nedařilo (Germáni se víc věnovali boji a vaření a pití piva než obdělávání půdy), ale i tak se tu objevilo několik novinek.
Jednotlivé díly seriálu:
1. Počátky zemědělství (starší neolit)
2. První pluhy a jabloně (mladší neolit a eneolit)
3. Doba kovová (doba bronzová a halštatská)
4. Keltové: žací stroj a pivo (doba laténská)
5. Germáni a Římané, pivo a víno (1.-5. století) – tento článek
6. První Slované (6.-8. století)
7. Velká Morava (9.-10. století)
8. Morava knížecí a markraběcí (11.-13. století)
(další díly jsou v plánu)
Germáni: ječmen na pivo, krávy na maso
Prvními a nejdéle usazenými Germány na území Moravy byli Kvádové (1.-4. st.). Půda byla u nich společná pro všechny členy obce. Na polích keltského typu pěstovali hlavně obilí (nejvíc ječmen, také pšenici, proso, oves), také len (na vlákno i na semeno), lničku (ze semínek se vyrábí olej), konopí, bob, hrách, čočku, merlík bílý a barvířské rostliny.
I přes uvedenou pestrost se Germáni na poli angažovali co nejméně – vůbec třeba nepěstovali ovoce, spoléhali se na sběr lesních plodů. Hodně se ale věnovali chovu zvířat na maso a mléko, tedy hlavně hovězího dobytka, prasat, ovcí, koz a koní.
S chovem zvířat souvisí také zlepšení některých technologií: Germáni používali speciální nože na osekávání větví, kterými zvířata krmili od jara do podzimu, a dřevěné hrábě, kterými se pohodlněji obrací seno, kterým krmili v zimě.
Zavedli také minerální hnojení – používali vápnité moučky, mimo toho i kompost. Jenomže jejich snaha o intenzivní zemědělství bez používání hnoje vedla k menší ekologické katastrofě. Tam, kde se půda na polích vyčerpala, vznikla rozsáhlá vřesoviště.
Germáni, stejně jako Keltové, vařili z ječného sladu pivo. Místo chmele do něj přidávali vřesnu bahenní, dobromysl, šalvěj, rozmarýn, meduňku, levanduli, jalovec, bobkový list nebo lesní ovoce. Uvedené bylinky samozřejmě používali i při vaření.
Římané: ruční práce a víno
Opačně působí římské zemědělství, kde se počítalo s prací otroků – pole se pečlivě obdělávala, po projetí pole širokým rádlem nastoupili lidé s ručními motykami, aby rozbíjeli hroudy, proso sklízeli ručními hřebeny, obilí se mlelo na velkých rotačních žernovech, které roztáčela zvířata nebo právě otroci.
Také Římané intenzivně přeměňovali krajinu: mýtili rozsáhlé lesy, vysoušeli bažiny, stavěli kanály a vodovody a regulovali vodní toky, na kterých postupně začali stavět vodní mlýny.
Zdokonalili ilyrský pluh, který už pouze nevyrýval brázdy, ale uměl hroudy hlíny převrátit a odvalit na stranu. Z polních hrábí vyvinuli brány. Zlepšili i kosy na trávu. Používali také lopaty, celoželezné rýče, dvouzubé motyky a různé nože.
I když vinnou révu, která se vyvinula z divoké lesní révy, pěstovali už Kelti, teprve Římané ji začali šlechtit a pěstovat ve velkém. Zpočátku tajili postup výroby tohoto královského nápoje a zakazovali pěstování révy v provinciích. Uvolnění přišlo až ve 3. století.
Jižní Morava byla sice na samém okraji římské říše, nebyla tu větší města, pouze vojenské posádky (třeba u Mušova), ale kulturní vliv sem určitě zasahoval. Pravděpodobně ve 3. a 4. století se tak na jižní Moravě vysazovalo a sklízelo římské víno. K nejstarším odrůdám, které vznikly někdy v té době (nebo křížením tehdejších odrůd), patří dodnes pěstovaný Tramín červený a Tramín bílý.
Římské vlivy se začaly ztrácet na konci 5. století, kdy na Moravu vpadli Hunové, Vandalové, Alani, Rugiové, Herulové a další skupiny. Ve stejné době opustili území Moravy i Kvádové. Od poloviny 5. do poloviny 6. století vládli kolem Brna, Hodonína, Znojma a Olomouce Langobardi.
Po nich přišli opět Hunové a postupně i první Slované, kterým bude patřit příští díl seriálu.
Prameny
Magdalena Beranová: Zemědělství starých Slovanů, 1980
Magdalena Beranová: Jídlo a pití v pravěku a ve středověku, 2005
Luděk Galuška: Slované, doteky předků, 2004
Image: Detail of an image stone with Thor, Odin and Freyr. Autor: Berig/ Wikipedia, licence CC