Při pátrání po historii mého rodu a kraje jsem narazila na zajímavý historický pramen. Vedle matričních záznamů, ze kterých můžeme vyčíst data narození, svateb a úmrtí našich předků, ale i další údaje, se archivují také takzvané sčítací operáty.
Sčítací operáty
jsou archy ze sčítání lidu a domů mezi lety 1753 a 1910. Tato data nejsou náhodná: roku 1753 vydala císařovna Marie Terezie patent o každoročním sčítání lidu. Poprvé se sčítání konalo roku 1754, a to na území celé monarchie. První pokusy byly ovlivněné nedůvěrou lidí i šlechty a jejich obavami, že tyto soupisy budou zneužité pro nové daňové povinnosti.
Pravdivější údaje byly získané až podle nového říšského zákona o sčítání, vydaného 29. 3. 1869. Od té doby se sčítání provádělo každé desetiletí, tedy vždy z 31. 12. na 1. 1. v roce, který končil nulou. Evidovaly se údaje jako státní příslušnost, rodinný stav, náboženské vyznání, věk a pohlaví, případné fyzické vady – slepota, hluchota, později i mentální postižení. Od roku 1880 se evidovala také gramotnost.
Sčítání podle tohoto zákona bylo ukončeno první světovou válkou a zánikem habsburské říše. Poslední sčítací operáty tedy pocházejí z roku 1910. Nedlouho po vzniku Československa, v roce 1919, byl založen Státní úřad statistický a od roku 1921 probíhá sčítání v modernější formě.
V letech 2014 až 2019 byly díky práci Moravského zemského archivu tyto materiály digitalizovány a jsou přístupné na stránkách www.mza.cz/scitacioperaty/.
Babice nad Svitavou
jsou moje rodná vesnice, proto jsem se ve svém pátrání zaměřila nejdřív na ni. Na stránkách MZA jsem si vyhledala, že pro ni existují sčítací operáty z let 1857 (ještě podle tereziánského patentu), 1869 (podle nového říšského zákona), 1880, 1890, 1900, 1910 a 1921 (moderní statistické sčítání).
Můj rodný dům nese číslo popisné 93. Z archivní mapy (tzv. císařské otisky, mapa stabilního katastru) jsem vyčetla, že v letech 1826–1843, kdy se mapy pořizovaly, tento dům ještě nestál. Moje představa o prastarém domě tedy vzala trochu za své…
1880
Poprvé se tento dům objevuje ve sčítacím operátu z roku 1880. V domě tehdy žili:
- Pidra Tomáš, nar. 1841 ve Žďárné u Boskovic
- manželka Marie, nar. 1839 v Babicích
- dcera Marie, nar. 1866
- syn Josef, nar. 1870
- syn Vilém, nar. 1874
- dcera Růžena, nar. 1878
Tomáš Pidra má v kolonce zaměstnání napsané: domkař a pracuje co prachařský sekerník při strojích za mzdu denní. Marie Pidrová je spolumajitelka domku a švadlena. Nejstarší dcera (14 let) je vedená jako pomocnice v domácnosti, dvě děti navštěvují školu, nejmladší je malé dítě (tehdy dvouleté).
Hospodář vlastnil jednu krávu.
1890
Druhý záznam je z roku 1890. Situace se zcela změnila. V domě nyní žije nová rodina se stejným příjmením:
- Pidra František, nar. 1856 ve Žďárné u Boskovic
- manželka Josefa, nar. 1863 ve Svinošicích u Tišnova
- syn František, nar. 1884
- syn Bohumil, nar. 1886
- dcera Františka, nar. 1889 = první žena mého dědy Josefa Kyzlinka
František Pidra je samostatný obuvník a jeho žena majitelka pozemků, zaměstnaná v polním hospodářství. Ani jedno z dětí se mi podle dat narození nepodařilo dohledat v matrice.
1900
V roce 1900 má rodina další děti. V domě bydlí:
- Pidra František, nar. 1856 ve Žďárné u Boskovic
- manželka Františka (???), nar. 1862 ve Svinošicích u Tišnova
- syn František, nar. 1885
- syn Bohumil, nar. 1887
- syn Stanislav, nar. 1891
- dcera Františka, nar. 1894
- syn Engebert, nar. 1895
- syn Robert, nar. 1898
Záhada nedohledatelných dětí je vyřešená – v předchozím sčítání měly chybně uvedená data narození. Ani tady nemají data úplně shodné s matrikami, ale aspoň rok a měsíc souhlasí. O jejich osudech napíšu víc příště.
František Pidra je vedený jako mistr obuvnický, syn František (15 let) jako kolářský učedník, další 3 děti jako žáci.
1910
V roce 1910 přibyl ještě syn Josef, nar. 1902.
Jako manželka je opět uváděná Josefa, takže jméno Františka bylo uvedené chybně.
Syn Bohumil (23 let) byl kotlářský pomocník, syn Stanislav (19 let) nádeník a dcera Františka (16 let) pomocnice v domácnosti.
Hospodář vlastnil 2 krávy, 1 prase a 6 slepic.
Co jsem zjistila?
Dům č.p. 93 v Babicích nad Svitavou byl postavený mezi lety 1870 a 1880. Postupně v něm bydlela první rodina Pidrova, poté druhá rodina Pidrova, první a druhá rodina mého dědy Kyzlinka a dnešní rodina Kyzlinkova.
Pochopila jsem, proč se průjezdu až skoro do dnešní doby říkalo „mlat“, i když jsem nikdy nezažila, že by naše rodina vlastnila nějaké pole (táta to ale ještě v paměti má). A hlavně od kdy a proč byl u domu přístavek s názvem „ševcárna“ – byla to mistrovská dílna otce první ženy mého dědy.
Po čem budu pátrat příště?
Pátrání přineslo víc otázek než odpovědí. Příště mě bude zajímat:
1) V jakém příbuzenském vztahu byli Tomáš a František Pidra, dva první majitelé domu? Vzhledem k tomu, že Tomáš byl starší pouze o 15 let, nešlo o otce a syna.
2) Z jakých rodů pocházely manželky Tomáše a Františka Pidrových?
3) Kde se narodila nejstarší dcera Tomáše Pidry? Podle operátu se narodila v Babicích, dům č. 93 ale v té době ještě nestál. V jakém domě rodina bydlela?
4) Kdo jsou potomci obou rodin Pidrových? Jaké jsou jejich osudy? Kam odešly děti Tomáše Pidry po opuštění domu č.p. 93?
5) Z jakého rodu pocházeli Tomáš a František Pidrovi? Pokračoval rod Pidrů v jejich rodné Žďárné?
6) Co znamená prachařský sekerník? Sekerník byl tesař a strojař ve mlýně, prachař ale pracoval se střelným prachem. Co znamená kombinace těchto dvou povolání?
7) Jaké byly celkové poměry v obci v roce 1880? Pod čí vládu obec spadala? Jaké rody byly sedlácké a kdo tu působil jako řemeslník? Byli tu další Pidrovi?
8) Jak vypadalo řemeslo ševce? Jaký je rozdíl mezi označením samostatný obuvník a mistr obuvnický?
9) Jak obec zasáhla nastupující průmyslová revoluce?
10) Jak starý je dům, ve kterém bydlím dnes – Jestřabice 55? Kdo v něm dřív bydlel?
Napadá vás další otázka?
Zkusíte si najít v operátech historii vašeho domu?
- Obrázek v úvodu článku = Babice nad Svitavou v roce 1900, na stránku fotohistorie.cz vložil Radomír Roup.