Když jsem pátrala po tom, jak starý je můj rodný dům č.p. 93 v Babicích nad Svitavou a kdo v něm dřív bydlel, zjistila jsem, že byl postavený mezi lety 1870 a 1880 a cca do roku 1915 v něm bydlely dvě rodiny Pidrů.

V tomto článku budu pátrat po osudech druhé rodiny Pidrových a hledat odpovědi na tyto otázky:

• Jaké byly osudy dětí z druhé rodiny Pidrových?
• Kdo byli předkové rodiny Pidrů?
• Jak se dostali Pidrovi ze Žďárné do Babic? Kdo z nich byl první?

Druhá rodina v čísle 93

Konečně tu máme rodinu, která prokazatelně bydlela v čísle 93! V roce 1890 vypadala takto:

• Pidra František, nar. 1856 ve Žďárné u Boskovic
• manželka Josefa, nar. 1862 ve Svinošicích u Tišnova
• syn František, nar. 1885 v čísle 93
• syn Bohumil, nar. 1887
• dcera Františka, nar. 1889, zemřela 1894 (5 let) na záškrt

Později se narodily ještě tyto děti:

• syn Stanislav, nar. 1891
• dcera Františka, nar. 1894
• syn Engebert, nar. 1895
• syn Robert, nar. 1898
• syn Josef, nar. 1902

A další děti, které zemřely ještě v předškolním věku:

• syn Augustin, nar. 1892, zemřel 1896
• syn Augustin, nar. 1896, zemřel 1899 na zápal plic

Jak vidíme, v této rodině měli zvyk, že narozené dítě pojmenovali jménem dítěte, které nedlouho před jeho narozením zemřelo. Stalo se to dvakrát – u Augustina a Františky.

František a jeho předkové

Otec Františka Pidry byl Josef Pidra (viz třetí rodina Pidrova), domkař, syn Františka Pidry, domkaře ze Žďárné, a Josefy, dcery Jakuba Staňka.

Jeho matkou byla Marie, dcera Floriana Staňka, sedláka ve Žďárné, a Marie, dcery Jiřího Šindelky, podsedníka.

Jak vidíme, oba Františkovi rodiče pocházeli z širší rodiny Staňků ze Žďárné. Později se k tomu ještě vrátím.

Josefa ze Svinošic

Františkova manželka se narodila v roce 1862 ve Svinošicích blízko Tišnova, v domě číslo 8.

Jejím otcem byl Matouš Sedláček, čtvrtláník ve Svinošicích, syn Jakuba Sedláčka a Františky (příjmení neznám)

Její matkou byla Františka, dcera Františka Swietelského, familianta ze Svinošic, a Františky rozené Pittra.

Další údaje

Syn Stanislav padl při obraně státní hranice s Maďarskem 1919. Bylo mu 28 let.

Syn František zemřel roku 1927 (42 let) v Rumunsku ve městě Ploiesti (asi 50 km severně od Bukurešti). 

Syn Bohumil byl v roce 1910 vedený jako pomocný kotlař. Byl oddán v Babicích roku 1911 s Terezií Kapustovou, zemřel v roce 1948.

Terezie byla pravděpodobně sestřenice legendárního vojenského zběha Dominika Kapusty.

Dcera Františka byla první žena mého dědy Josefa Kyzlinka, na kterého tak po svatbě v roce 1919 přešlo vlastnictví domu číslo 93. Zemřela roku 1954 v Brně, hrob má ale v Babicích.

Ze Žďárné do Babic nad Svitavou

Podle údajů u narození dětí všech tří rodin Pidrů vypadá jejich přechod ze Žďárné do Babic následovně:

Jako první přišel Tomáš Pidra, už před rokem 1866. Nejdřív bydlel v Josefově číslo 35, kde i pracoval.

V roce 1867 se oženil s Marií, roz. Klímovou. Nejpozději od roku 1870 bydleli buď přímo v domě číslo 90, nebo v nově postaveném domě číslo 93 (který byl asi nejdřív součástí stejného hospodářství). Jejich děti se narodily v čísle 90.

Mezi lety 1870 a 1872 přišel ze Žďárné také Josef Pidra (strýc Tomáše Pidry) se svou rodinou. Nejdřív do volného hostince, od roku 1873 nebo 1874 do nově postaveného domu číslo 96.

Mezi lety 1884 a 1888 se přestěhoval do čísla 109, pravděpodobně proto, aby byl blíž zbytku rodiny.

Josefův syn František byl majitelem domu číslo 93 nejpozději od roku 1885 asi až do roku 1919, kdy dům převzal Josef Kyzlink, který se oženil s Františkovou dcerou Františkou.

Potomci rodiny Pidrů (která pokračuje v Babicích dodnes) přivedli do Babic rodiny Danihelů, Pírků a Kyzlinků. Dále se propojili s rodinami Klímů, Procházků, Blažíků, Jahodů, Petrželů, Ševčíků, Touchynů, Nezvalů, Prachařů a dalšími.

Pro svoje rodiny postavili domy číslo 93, 96, 109, 131, 134, 142, později 145 (a pravděpodobně také 163, 184 a 198), možná i další.

Kdo byl první?

Z výše řečeného vyplývá, že první byl v Babicích Tomáš Pidra.

Já jsem ale našla někoho, kdo přišel ze Žďárné do Babic ještě dřív. Má příjmení Staněk, stejně jako předkové rodiny Pidrů. Náhoda? Nemyslím si!

Asi uhodnete, o kom vám budu vyprávět v příštím článku…

___

A nakonec ještě obvyklé mapky.

Zeleně jsou vyznačené domy postavené rodinou Pidrů do I. světové války.

Červeně další zmiňované domy, ve kterých rodina bydlela do roku 1910.

Černě další domy, ve kterých bydleli pozdější potomci, pravděpodobně také postavené rodinou Pidrů.