Fałat_Julian,_Popielec

Popeleční středa a období půstu

 

detail popelecPůst je jednou z nejstarších součástí náboženských tradic a vyskytuje se i jinde než v křesťanství. Moravské tradice jsou ale s křesťastvím úzce propojené a také postní období od Popeleční středy do Velikonoc kopíruje křesťanský liturgický rok. Přesto se do zvyků zamíchaly i pozůstatky pohanské víry.

V tradici rané církve se držel před Velikonocemi jen dvoudenní očistný půst. Od 3. století to už byl celý týden, ve kterém se připomínaly události před Ježíšovým zmrtvýchvstáním (vjezd do Jeruzaléma, poslední večeře a ukřižování).

Čtyřicetidenní půst, který drží i dnešní křesťané, doporučil koncil v Niceji v roce 325. Tradičně se křesťané postí od masa a vína, někdy si přidávají další pravidla (např. jíst pouze jedno jídlo denně). K postnímu období také patří zákaz hlučné zábavy, vše směřuje k tichému rozjímání.

Popeleční středa je prvním dnem postního období. Původně (do 10. století) to byl den, kdy se kajícníci veřejně vyznali ze svých hříchů, posypali se popelem, oblékli kající roucho a byli  vyobcováni z církve. Znovu byli přijati až na Zelený čtvrtek.

Od 11. století probíhá obřad spíš symbolicky a platí pro všechny. Každý věřící dostává popelec, tedy znamení nakreslené popelem, aby věděl, že je „prach a v prach se obrátí“. Od 12. století jde o popel z posvěcených ratolestí z minulých Velikonoc.

Poté následuje pět postních neděl. V lidové tradici mají jména Černá neděle (první neděle postní, nazvaná podle toho, že si ženy oblékaly černé šátky), Pražná (druhá, podle pokrmu z praženého obilí), Kýchavá (byla zasvěcená modlitbám za odvrácení moru a jiných nemocí), Družebná (tuto neděli chodil ženich s družbou na námluvy a dohadoval sňatek, hospodyně pro ně připravovaly koláče zvané „družbance“).

Pátá postní neděle se nazývá  Smrtná. V tento den se vynášela a házela do vody postava Smrtky nebo Morany, která symbolizuje zimu. Jde o pozůstatek pohanských zvyklostí.

Šestou nedělí je Květná neděle, kterou začíná „Svatý velikonoční týden“. Ale o tom zase někdy příště.

Na Moravu se křesťanství dostalo až v první polovině 9. století, a to ještě nejdříve jen k vládnoucím vrstvám. Je proto možné, že až do konce středověku měly moravské lidové tradice spíš pohanský, než křesťanský ráz. Slavil se hlavně konec zimy a začátek zemědělských prací. Něco z toho se zachovalo až dodnes.

Letos připadá Popeleční středa na 18. únor. Velikonoční neděle bude první neděle po prvním jarním úplňku, tedy 5. dubna.

Prameny

Adam, Adolf: Liturgický rok. Historický vývoj a současná praxe. Vyšehrad, Praha 1998

Obrázek: Julian Falat – Popelec (akvarel, Polsko 1881), volné dílo

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>