Kolo roku se pomalu otočilo o další osminu. Léto se pomalu mění v podzim. Přichází čas sklizně a poděkování za ni, čas na setkání s přáteli a také čas nových rozhodnutí. Keltský Lughnasad, Lammas nebo moravské dožínky.
Další velké pohanské (keltské) svátky:
1. Alban Eilir/ Ostara – jarní rovnodennost (Velikonoce)
2. Beltine
3. Letní slunovrat (svatojánská noc)
4. Lughnasad/ Lammas (dožínky) – tento článek
5. Podzimní rovnodennost
6. Samhain (Dušičky)
7. Zimní slunovrat (Vánoce)
8. Imbolc (Hromnice)
Keltský Lughnasad
I když v názvu svátku slyšíme jméno keltského boha (nebo kulturního hrdiny – bájného patrona řemesel) Lugha, neměl svátek oslavovat jeho. Měl být vzpomínkou na Lughovu pěstounku Taillte, bohyni plodnosti, personifikaci Matky Země, která obětovala svůj život, aby zúrodnila zemi.
Lughnasad byl a je oslavou první sklizně a příslibem dobré úrody. Ukončení sklizně pšenice a ječmene a začátkem sklizně brambor a ovoce. Z prvního obilí se jeden snopek uchovával jako „duch obilí“ do příští setby, jinde se z obilí pekla placka, ze které se rozdávaly kousky všem, kdo se oslavy zúčastnili.
Lughnasad byl svátkem komunity, protože pole nikdo neosíval ani nesklízel sám. Lidé se setkávali, konaly se trhy, koňské závody, soutěže v přednesu básní, uzavíraly se svatby. Po dobu konání těchto svátků bylo přísně zakázané každé násilí, nevraživost nebo vymáhání dluhů.
Křesťanské svátky a dožínky
Takovým přechodem mezi keltským rozdáváním kousků chlebové placky a křesťanským „lámáním chleba“ při mši je anglosaský svátek Lammas neboli Chlebová mše (loaf-mass).
Dalším svátkem, teď už křesťanským, který má možná prazáklady v Lughnasadu, je slavnost Nanebevzetí Panny Marie, který připadá na 15. srpen. To je také přibližné datum, kdy svátek sklizně slavili staří Slované. Ke slavení patří velké mariánské poutě. Připočíst bychom mohli i svátek svaté Anny, který době Lughnasadu předchází, a který s sebou nese zlom léta a podzimu:
Svatá Anna, chladna z rána.
V křesťanstvím ovlivněné lidové kultuře z původních zvyků zůstalo poděkování za úrodu (dožínky) a také poutě na kopce, k léčivým pramenům i jinam. I ty totiž patřily k lughnasadovým zvykům starých Keltů i Slovanů.
Zajímavostí jistě je, že na nejstarších kultovních místech na Moravě, jako je Hostýn, Velehrad a Milkulčice, stojí už tisíc let kostely zasvěcené právě Nanebevzetí Panny Marie (v Mikulčicích navíc s léčivým pramenem), nebo svaté Anně, jako poutní kostel v Žarošicích.
Modrý měsíc
Letos bude lughnasadová noc ještě posílená tím, že bude úplněk, a to ne ledajaký. Říká se mu Modrý měsíc. Je to vlastně úplně nový (tedy asi 50 let starý) termín, který ještě k tomu vzniknul omylem. Má vyjadřovat neobvyklost toho, když nastane úplněk dvakrát v jednom kalendářním měsíci. Jenomže kalendářní měsíce jsou hodně nový výmysl…
Původně se termín Modrý měsíc (Blue Moon) vztahoval k tomu, když nastal úplně 4x za jedno čtvrtletí (neboli čas třeba od Beltinu do Lughnasadu). Když Američané říkají „once in a Blue Moon“ a my zase „jednou za uherský rok“, myslíme tím právě tohle – že se to může stát třeba jednou za 3 roky, ale taky nemusí.
Různé astrologické předpovědi tvrdí, že Modrý měsíc je nocí transformace a odvahy k životním změnám. Ať už je nebo není, přeju vám všem krásnou a zajímavou úplňkovou lughnasadovou noc.
Lenny
Image: George Cole (1810-1883) – The last load (CC0)