wheel of year

Jarní rovnodennost, Alban Eilir, Ostara, Jarovit

Den, kdy světlo vyrovnává a přemáhá vládu tmy a zimy, byl pro naše předky velmi významný. Stal se oslavou plodnosti, klíčících rostlin, nové síly a začátku jarního období. Jeho častou personifikací byl rohatý bůh nebo mladá a krásná měsíční bohyně.

Jarní rovnodennost

V období mezi 19. a 21. březnem (pro letošní rok je čas stanovený na 20. březen) přechází slunce přes světový rovník. Den i noc jsou stejně dlouhé, stín se pohybuje po rovné přímce.

Dávné mezopotámské civilizace slavily jarní rovnodennost jako začátek období setí a začátek náboženského roku (v Persii jako Norooz), v Egyptě oslavovali vítězství života a lásky bohyně Eset a boha vegetace Usira, ve starém Římě byl pětidenní svátek boha Marta (rohatý bůh, válečník) a bohyně Minervy (také Isis, ochránkyně). Mars také dal tomuto měsíci svoje jméno.

Na odkaz těchto kultur navazuje i pozdější podoba svátků.

Alban Eilir, Ostara, Jarovit

Keltové, Germáni i pohanští Slované na území Moravy slavili podobné svátky, které vycházely z „kola roku“ (rovnodennosti, slunovraty a další 4 svátky mezi nimi).

Keltové nazývali jarní svátek Alban Eilir (nebo Eiler), Germáni Ostara (Eostre) podle jarní bohyně a Slované slavnosti Jarovita. Dnes už nedokážeme určit, jak přesně jejich oslavy vypadaly.

Důležité vždy byly symboly plodnosti – vejce, naklíčená semena, jarní byliny a červená a zelená barva života. Zdobení vajíček červenou barvou, rašící ratolesti a také důkladná očista vodou, novým ohněm a březovými metlami.

Tradičním pokrmem byly koláčky nebo bochánky, na povrchu ozdobené symbolem slunce (kříž, hvězda, svastika) a potřené medem. A symbolickým zvířetem králík nebo zajíc – právě v březnu přicházejí na svět jeho mláďata.

K oslavě patřily také soutěže válečníků (zvedání a vrhání kamenů, lukostřelba, přetlačování), modlitby, oběti a hostiny. Slované předváděli rituální souboj mezi tlustým, starým bohem zimy a mladým bohem Jarovitem. Těmto svátkům předcházelo ještě vynášení Morany (smrtky), které se někde zachovalo dodnes.

Podobně slaví jarní rovnodennost i dnešní novopohané.

I když současné moravské Velikonoce jsou na první pohled křesťanskými svátky, dochovalo se v nich hodně symbolů a prvků z dávných dob. Ať už jde o vynášení smrtky, barvení vajíček, symboliku klíčení, plodnosti (zajíček) nebo očistu (půst, šlehání dívek ratolestí).

Akce

Většina novopohanů slaví svátky sama nebo v uzavřené skupině. Těch veřejných je málo. Na Moravě ještě míň.

1) Oslava v avalonském ritu

- ohňová slavnost k poctě galské sluneční bohyni Natosuelty a jejímu druhovi, dobrotivému bijci Sucellovi. České Meziříčí, pouze pro registrované, 20.-22. března

2) Keltský telegraf

- ohně na kopcích (mapa na webu), pořádá časopis Regenerace, 21. března večer

3) Vynášení Morany

- pořádá Rodná víra (největší seskupení vyznavačů slovanského pohanství), Mokošín u Přelouče, 22. března, 15.00

4) Vítání jara s pálením Morany

- odpoledne nejen pro děti, Archeoskanzen Modrá, Modrá u Uherského Hradiště, vstupné 80 Kč, 22. března

 

Odkazy:

Alban Eilir

Jarní rovnodennost podle druida

Vynášení Morany

Slavnosti Jarovita

Image: kresba „Wheel of the Year„, Museum of Witchcraft, Boscastle, fotografie Midnightblueowl, licence CC

1 komentář u „Jarní rovnodennost, Alban Eilir, Ostara, Jarovit“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>