Karel Kyzlink, můj přímý předek ve čtvrté generaci, se narodil v Olomučanech u Blanska a žil v Josefově u Adamova. Jeho otec byl statkářem, čtvrtláníkem, jeho matka dcerou velkostatkáře. Karel se však pod vlivem nastupující průmyslové revoluce dal na dráhu formíře ve slévárně.

Rodiče a dětství

Jeho otec se jmenoval Josef Kyzlink. Byl statkářem, čtvrtláníkem. Statkářem byl i jeho otec Jiří Kyzlink a z rodu statkářů pocházela i jeho matka Anna, rozená Němec.

Jeho matka byla Marianna, rozená Kalvoda. Otec Marianny byl Ignác Kalvoda, půlláník a inkola (usedlík). Matka se jmenovala Terezie.

Jejich svatba se konala v roce 1798 v Olomučanech.

Karel Kyzlink se narodil v Olomučanech v domě číslo 49 dne 30. srpna 1820. Za kmotra mu byli Libor Kyzlink a Anna.

Měl celkem 10 vlastních sourozenců. Pět z nich zemřelo v raném dětství. Dospělosti se dožila sestra Marianna (1806), Johanna (1808), Františka (1811), Josef (1813) a pravděpodobně i Anna (1817). Karel byl z nich nejmladší.

Morava

Morava byla v roce 1820 součástí Rakouského císařství. Císař František, který nastoupil na trůn 1792, se snažil s pomocí kancléře Metternicha zrušit osvícenské reformy a nastolit přísný politický dohled. Tento tlak však vedl k tzv. národnímu obrození a později k revolučnímu roku 1848. Jeho výsledkem bylo hlavně zrušení poddanství a roboty a ustavení civilního způsobu vládnutí v obcích (obecní samosprávy a starostové).

Moravu v této době zasáhla průmyslová revoluce. Od roku 1821 se v Blansku rozvíjely železárny (pod vedením Karla z Reichenbachu) a výroba litiny a smaltu. V roce 1833 zde byl objeven parafín. Roku 1843 začala stavba železnice z Brna do Svitav, do provozu byla uvedená v roce 1849.

V roce 1862 začala v blízkém Adamově přestavba starších železáren na moderní strojírenský podnik, kde se vyráběly parní stroje a zařízení pro další podniky. Roku 1889 zde byl vyroben první automobil se spalovacím motorem v monarchii.

Olomučany a Josefov

Josefov byl rozdělený mezi Olomučany, Adamov, Babice a Habrůvku. Tyto obce patřily k pozořickému panství pod vládou Lichtenštejnů.

V první polovině 19. století se v okolí ještě dolovala železná ruda. V Olomučanech se také od poloviny 19. st. těžila ohnivzdorná (šamotová) hlína, ze které se ve zdejší továrně vyráběly cihly a nádobí.

Škola byla v Olomučanech postavená v roce 1827, od roku 1879 trojtřídní. Učitelé docházeli z Blanska jako farního města – první byl Jan Řezníček. První stálý učitel byl František Špičák, pak František Smutný (do 1856), František Skoták (do 1885), od roku 1885 nadučitel Karel Thůma.

Zatímco Olomučany měly blízko do Blanska, z Josefova se do kostela, školy, na poštu a všechny úřady chodilo do Adamova. Protože stará vysoká huť v Josefově nedokázala konkurovat moderním adamovským, byla v roce 1871 odstavena. V 80. letech 19. století přestaly pracovat i tamní prachové mlýny. Z josefovského údolí se postupně stalo místo vyhledávané spíše turisty z Brna.

Marie Touchyn

Karel Kyzlink se v roce 1855 oženil s Marií, rozenou Touchyn.

Její otec byl František Touchyn a matka Antonie, rozená Čáp.

Marie se narodila v Olomučanech číslo 5 v roce 1829, byla tedy o 9 let mladší než Karel.

Po svatbě se manželé usadili v sousedním Josefově.

Děti

Karlovi a Marii se narodily tyto děti:

• Antonie, nar. 1856 v Josefově 30 (vdala se roku 1883 s Teodorem Hlinkou, kovářem z Josefova)
• Barbora, nar. 1857 tamtéž (vdala se roku 1882 s Augustinem Zavadilem, kovářem z Adamova)
• Adalhaida, nar. 1860 tamtéž 
• Josef, nar. 1862 v Josefově 31 (oženil se v roce 1892 s Františkou Rogina) = můj praděd
• Alois, nar. 1865 v Josefově 31 (oženil se s Annou, rok neznámý)

Rodina střídavě bydlela v čísle 30 a 31, společně s rodinami Johanna Kyzlinka, Jána Kyzlinka (asi stejná osoba) a Antonína Kyzlinka.

Josefa Sedlák

Když Marie zemřela v roce 1866 při epidemii cholery, oženil se Karel v roce 1867 s Josefou Sedlák, vdovou z Jedovnic.

Josefa byla dcerou Tomáše Kunce, domkaře ze Senetářova, a jeho ženy Mariany, dcery Pavla Šibla, domkaře ze Senetářova.

Karel Kyzlink mladší

Karel Kyzlink měl s Josefou syna Karla (nar. 1870).

V roce 1890 jsem našla Karla staršího, v té době v penzi, Josefu a Karla mladšího, jejich syna, v podnájmu v Josefově číslo 30.

Ve stejném domě bydlel také Štěpán Rogina, jeho žena Anna a jejich dcera Františka s nemanželským dítětem Albertem. O dva roky později se konala svatba Františky Roginové a Josefa, Karlova syna z prvního manželství, mého praděda.

(ve sčítacím operátu je chybně uvedené dítě Františky – ve skutečnosti syn Albert)

Karel Kyzlink mladší se stal slévačem jako jeho otec.

V roce 1893 se oženil s o 5 let starší Marií Svobodovou. Našla jsem tyto jejich děti:

• Anna (1894–1979, vdala se roku 1919 v Králově Poli)
• Marie (nar. 1895) – kmotrem byl Karlův bratr Alois a jeho žena Anna; 1927 vystoupila z církve
• Aloisie (1897–1902)
• Alois (1899–1900)

Úmrtí

Karel Kyzlink (starší) zemřel 28. srpna 1896 na srdeční vadu. Bylo mu 76 let.

 

Karel Kyzlink mladší zemřel 14. září 1914 v Králově Poli na TBC. Bylo mu 44 let.

Jako bydliště má uvedeno Palackého třídu číslo 53.