Novopohané nazývají tento svátek Imbolc. Staří Keltové mu říkali Birgithin den nebo Oimelc (ímelk), původně možná La’áOimelc (svátek rodících se jehňat a s tím související možnosti dojení ovčího mléka). Křesťanství jej překřtilo nejprve na svátek Očišťování Panny Marie, od roku 1960 Uvedení Páně do chrámu, lidově prostě Hromnice.

Pokračování textu Imbolc, zimní svátek ohně →

Zimní slunovrat. Nejkratší den v roce, noc, ve které se (znovu)zrodilo životodárné slunce. Dny koledy, ve kterých dávní mladí chodili po domech se symbolem těchto svátků – otáčejícími se loukotěmi, ohněm nebo obilnými zrny, ze kterých na jaře opět vyklíčí nový život. Den, kdy lidé vzpomínají na svoje předky a dávají si dárky.

Pokračování textu Zimní slunovrat →

Velikonoce, tedy oslava Ježíšova zmrtvýchvstání, už od dob nikájského koncilu připadají vždy první neděli po prvním jarním úplňku – letos je to 27. březen. V předchozím článku jsem vám popsala dny, které Velikonocům předcházejí. Jak křesťané slaví nejposvátnější tři dny liturgického roku?

Pokračování textu Velký pátek, bílá sobota a neděle velikonoční →