Ve třetím dílu seriálu o historii zemědělství na Moravě představuji dobu bronzovou a halštatskou. V tomto období naši předkové poprvé využili v zemědělství kov – nejdřív to byly bronzové srpy, poté železné žací nože a součásti rádla – krojidla. Důležité byly i další novinky: rotační mlýnek, zpracování mléka na sýr a začátek chovu slepic.
Jednotlivé díly seriálu:
1. Počátky zemědělství (starší neolit)
2. První pluhy a jabloně (mladší neolit a eneolit)
3. Doba kovová (doba bronzová a halštatská) – tento článek
4. Keltové a jejich pole (doba laténská)
5. Pod vlivem Říma (1.-4. století)
(další díly jsou v plánu)
Doba bronzová: srp a sýr
Doba bronzová (1900-700 př. l.) konečně přinesla do zemědělství použití kovu. Bronzové srpy se postupně začaly využívat ke sklízení obilí a nože k vysekávání větví pro dobytek. Nebylo to tak, že by bronz převratně zlepšil zemědělství – spíš naopak: díky zemědělství a přebytkům se mohli někteří muži začít věnovat řemeslům a práci s kovem.
Pěstované druhy rostlin zůstávaly stejné jako v neolitu. Změnila se ale jejich skladba – ječmen převážil nad pšenicí, rozšířilo se pěstování žita, prosa a bobu. Zvětšil se také počet chovaných koní.
Novinky jsou hlavně ve zpracování mléka – poprvé se objevuje výroba tvarohu a sýra. Podle nejnovějších výzkumů znalost výroby sýrů (spíš cedění tvarohu, oddělování syrovátky od pevného podílu) znali lidé v Evropě, konkrétně na severu Polska, už v polovině 6. tis. př. l. S jistotou je výroba sýrů ale doložená až od 2000 př. l. (Sumer, Egypt, Mykény).
Nejstarší sýry měly měkkou konzistenci (tvarohový sýr) a obsahovaly hodně soli kvůli konzervaci. Staří Římané znali až 12 druhů sýrů. V chladnějším evropském podnebí se vyráběly méně slané a déle zrající aromatické sýry (Římané jim říkali „kyselé sýry“).
Doba železná: mlýnek a slepice
Už od začátku 1. tisíciletí př. l. se objevuje i železo, které se postupně stalo dostupné všem a nahradilo bronz. V zemědělství se ale ze začátku příliš nevyužívá, oradla zůstala dřevěná, pouze na východě Evropy se objevilo železné krojidlo (rozkrajovalo drny před dřevěným rádlem). Železné rádlo zatím znali jen na Předním Východě.
Největší novinkou starší doby železné (doba halštatská, 700-400 př. l.) byla sůl (pomáhala konzervovat) a potom chov kura domácího, který se stal novým zdrojem masa a vajec. Platěnická kultura začala používat železné žací nože. Na konci halštatského období také vznikly první rotační mlýnky na mletí obilí. Do té doby se obilí pouze drtilo.
Pěstovalo se stále to stejné: pšenice dvouzrnka, ječmen, luštěniny, ovocné stromy, mák a len.
Přehled kultur doby bronzové a železné
Kultury doby bronzové: únětická kultura (2300-1700 př. l.), mohylová kultura (1500-1250 př. l. – první bronzové srpy a meče), kultura popelnicových polí/ velatická kultura (1250-700 př. l. – boje o suroviny).
Kultury doby halštatské (700-400 př. l.): platěnická kultura (železné žací nože), halštatská mohylová kultura, bylanská kultura (keramika točená z válečků, pokrytá grafitem), horákovská kultura (nález z Býčí skály).
V mladší době železné (době laténské) přicházejí na scénu Kelti. Ale o nich zase příště.
Image copyright: Lukáš Malý/ wikipedie, licence 3.0