velká morava MZM

Šperky i okovy otroků: reportáž z výstavy Velká Morava a počátky křesťanství

Do konce jedné z nejvýznamějších a nejvíce navštěvovaných letošních brněnských výstav už zbývají poslední 4 dny. Pro velký zájem ale pořadatelé přidají ještě jeden den, na který naplánovali komentované prohlídky. Poté se přesune do Prahy.

Výstavu Velká Morava a počátky křesťanství, kterou připravili odborníci z Moravského zemského muzea a Archeologického ústavu Akademie věd pod vedením docentů Luďka Galušky a Pavla Kouřila, předznamenala konference k 1150. výročí příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu v roce 863. Navazuje také na expozici s názvem Velká Morava: Tisíciletá tradice státu a kultury, která mezi lety 1963 a 1968 představila tehdejší stav výzkumu veřejnosti v celkem třinácti evropských městech.

Za zvuků tlumeného hudebního doprovodu procházejí návštěvníci jednotlivými místnostmi. Té první dominuje nástěnná malba idealizovaného slovanského hradiska. V dalších šesti, tematicky zaměřených, se střídají černé nástěnné panely s texty a prosklené vitríny s originály historických artefaktů. Na výstavě v Paláci šlechtičen jich je k vidění přes 1200. Mnohé z nich byly z trezorů pětatřiceti archeologických institucí zapůjčeny vůbec poprvé. K nahlédnutí jsou i vzácné, hlaholicí psané faksimilie nebo známý křížek z Mikulčic.

I přes nesporný význam přijetí křesťanství pro utváření velkomoravské říše není výstava zaměřená pouze na toto téma. Má totiž mnohem širší poslání – představuje Velkou Moravu jako státní útvar, který ve své době dominoval celému regionu, včetně jeho historického vývoje, státní a vojenské správy a také řemeslného umění jeho obyvatel.

Návštěvnost je vysoká, přicházejí lidé všech věkových skupin. „To se ti bude hodit u maturity!“, ukazuje exponáty z doby Sámovy říše mladá dívka své kamarádce. „Je zajímavé vidět, jak jsme dřív byli jednotní“, povzdechne si starší paní u mapy, která znázorňuje prapůvodní jednotu Slovanů z doby před stěhováním národů. V expozici o vzniku samotné Velké Moravy a konsolidaci jejích elit je zase zaujmou rekonstrukce dvou knížecích hrobů z Kolína, vsazené přímo do podlahy místnosti, a model poháru, který se našel v jednom z hrobů.

Výstava se však nevěnuje jen vládnoucím vrstvám, ale také vojenské družině a řemeslníkům. Čtivě a srozumitelně napsané texty upozorňují, že podle nejnovějších poznatků byli Slované velmi dobří kováři a také skvělí výrobci šperků.

Bylo by ale velkou chybou si naše předky idealizovat a zapomínat například na to, že jedním z hlavních zdrojů ekonomických příjmů říše bylo otrokářství. Jejich železné okovy jsou vystavené hned vedle kostěných hřebenů a „bruslí“, o jejichž funkci se odborníci stále dohadují.

Skoro celou místnost kurátoři vyčlenili krásným, jemně propracovaným šperkům, které naaranžovali do prosklených válcových vitrín. Také o autenticky moravském původu šperků dnes už odborníci nepochybují. Za posledních padesát let se znatelně posunul i výzkum sakrálních staveb. Na předešlé výstavě archeologové mohli nabídnout pouze obrysy kostelů – vždyť první byl objevený teprve v roce 1949, tentokrát už i jejich velmi pěkné modely.

Tak trochu v kontrastu s esteticky elegantním a reprezentativně pojatým řešením celé výstavy potom působí poslední místnost s humornými komiksy na stěnách. Je určená pro děti a pro všechny, kdo si rádi zkusí život v raném středověku na vlastní kůži. Lidé si tak můžou „ukaretkovat“ vlněný pás, namlít obilí na žernovech, vyrazit dobovou minci (byzantský solidus) nebo se s Velkou Moravou seznámit prostřednictvím dotykových obrazovek.

Žena, která tu dohlíží na nejmenší návštěvníky, s úsměvem podotýká, že většina lidí odchází z muzea nadšená a plná nových dojmů i poznatků. „Někteří chodí i dvakrát. Říkají nám, že to byl nádherný zážitek, všichni výstavu chválí. Myslím, že po zásluze.“

Z celé expozice je patrná snaha jejích tvůrců, aby prezentovali současný stav archeologického výzkumu v moderním, přitažlivém stylu, a tím probudili zájem veřejnosti o historické kulturní dědictví naší země. A z ohlasu návštěvníků je patrné, že se jim záměr podařil.

Výstavu Velká Morava a počátky křesťanství si můžeme až do 1. března 2015 prohlédnout v Paláci šlechtičen na Kobližné ulici v Brně, vstupné stojí 70 Kč. Otevírací doba: úterý 9.00-15.00 hodin, středa, čtvrtek, pátek 9.00-17.00 hodin, sobota, neděle a svátky 13.00-18.00 hodin.

Na poslední den (neděle 1. března) jsou naplánované komentované prohlídky.

Obrázek:

Plakát výstavy Velká Morava a počátky křesťanství (výřez)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>