Masopust (na Moravě ostatky nebo fašank) je období od svátku Tří králů do Popeleční středy, ale většinou se tímto termínem nazývá až jeho několik posledních dní před začátkem postního období. V těchto dnech se tradičně konaly zabíjačky, hodovalo se, pilo a pořádaly se taneční zábavy, protože od Popeleční středy až do Velikonoc bylo toto všechno zapovězené.
Svátky masopustu a karneval na konci zimy jsou jednou z nejstarších dochovaných tradic napříč různými etniky a národy. Najdeme je už ve starém Římě, kde jsou oslavou plodnosti a vína (známe je jako bakchanálie). Slovo „masopust“ odpovídá původnímu latinskému spojení carni-valere nebo carniprivium (carneval) – nabytí síly z masa. Hlavní cíl těchto svátků na konci zimy, stejně jako dnešního masopustu, je zajištění plodnosti a úrody.
Podoby masopustu
Masopust, který známe dnes, má návaznost na křesťanské svátky. O masopustních rejích z Čech i Moravy jsou dochovány písemné zprávy již ze 13. století, i když svátek je zřejmě ještě staršího data. V kalendáři má pevný začátek (svátek Tří králů – 6. ledna), ale končí každý rok jinak, podle pohyblivých Velikonoc. Nejdůležitější dny je poslední šestidenní, které začíná Tučným čtvrtkem a končí masopustním úterým s průvodem masek a pochováním basy.
Na Tučný čtvrtek se obvykle konaly zabíjačky, poté se až do úterý hodovalo, tančilo a slavilo. Tradiční pečivo tohoto období jsou boží milosti, vdolky a koblihy, tedy smažené sladkosti, a tradiční nápoj slivovice nebo jiná kořalka. Mimo klasických lidových tanců patří k masopustu specifický tanec „pod šable“ (Strání na Uherskohradišťsku) a další obřadní tance, většinou mladých mužů („bobkovníci“, „Turci“, „na len“, „na konopě“, „žabská“ apod.).
pod šable ve Strání 2010
Na masopustní úterý se konal samotný karneval, kdy vesnicí obcházel průvod masek, který symbolicky přinášel do každého stavení ve vesnici plodnost a úrodu. V tradici Hlinecka průvod vedl Laufr (v bílém, pestře zdobeném obleku, s bičem), dále šli Mládenci (pestré pentle, červené tváře), Turci (vojáci ve vysokých čepicích, s papírovými růžemi, tančili před každým domem „kolečko“ nebo „šátečkový tanec“), Slamák (oděv ze slámy), Žid (s červeným nosem a pytlem haraburdí), Kominík a zvířata – klisna, kozlík a hlavně medvěd. Ten byl chápaný jako symbol plodnosti, jindy byl na konci oslav symbolicky popravený. Ve všech maskách tradičně vystupovali pouze muži.
masopust podle tradice Hlinska (Veselý Kopec 2013)
Na konci dne se buď vynášel na márách Masopust (Bakchus), nebo se obviňovala zvířata v průvodu za všechno špatné, co přinesl minulý rok, a poté se provedla jejich symbolická poprava. Vše končilo, když na masopustní úterý večer zatroubil ponocný na roh. Poté muzikanti „pochovali basu“ na důkaz toho, že na dalších 40 postních dní je konec s hudbou i veselím.
Magie masopustu
K masopustu se samozřejmě váže i mnoho pranostik a pověr. Hospodyně otrhávaly slámu ze Slamáka a dávaly ji pod husy a slepice, aby dobře nesly. „Turci“ se při svém tanci snažili vyskočit co nejvýš, ale tak vyrostl len. Úroda se věštila i z počasí: Konec masopustu jasný – len krásný. Na ostatky lužky – budou jabka, hrušky. Bude-li na masopust příjemné povětří, bude dosti hrachu. Teče-li v úterý masopustní voda kolejem, bude úrodný rok na len. Je-li rybník na masopustní úterý zmrzlý – čeká nás neúroda po celý rok.
Fašank na vlastní oči
V naší republice je nejživější tradice v jižních Čechách, na Chodsku (voračky), na jižní Moravě, na Valašsku a na Hlinecku. Hlinecký masopust dokonce dosáhl stautusu nehmotného dědictví UNESCO.
Na jižní Moravě se masopustu můžete zúčastnit ve Strání (Fašank Strání, 13.-17. února), v Horním Lidči (14. února) nebo ve Valticích (Valtický vinařský fašank, 14. února). Další akce na východní Moravě najdete na www.vychodni-morava.cz. Na Hlinecku se letos konaly karnevaly už na konci ledna, šance vidět tradiční hlinecký průvod je už pouze v obci Vortová.
Další informace
Kamila Skopová: Hody, půsty, masopusty. Akropolis, Praha 2007
Jiřina Langhammerová: Lidové zvyky. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2004
Čeněk Zíbrt: Masopust držíme. Nakladatelství F. Šimáček, Praha 1910
Petr Brázda + obec Vlkoš: Fašaňk. Břeclav 2014
Pavel Popelka: Fašank: festival masopustních tradic: 25 let (1987-2012). Strání 2012
Image copyright: Národopisné muzeum, maska zvaná slaměný, Východní Čechy, Vortová u Hlinska, 1993, licence CC BY-SA 3.0, autor Matěj Baťha