Je to jedna z nejstarších, dosud živých moravských tradic. Možná ta úplně nejstarší. Zapalování ohňů na kopcích na začátku teplého období roku, známé jako Beltine, Valpuržina nebo filipojakubská noc a nejnověji „pálení čarodějnic“. Rituál zůstává stejný, i když má různé názvy a různé významy.

Keltové: Beltine

Keltové, první známé etnikum na území Moravy, říkali svátku prostě: „zářící oheň“ – bel-tine. Konal se v době, kdy už zima definitivně ukončila svoji vládu, ale jeho přesné datum určovali druidi.

Beltine je oslavou důležitého předělu. Nastává světlá a teplá polovina roku (an ghrian mor), začíná období růstu a sklizně, vyhánění dobytka na pastvu a taky období lásky.

Keltové na Beltine uzavírali manželství na zkoušku (na období jednoho roku), vyznávali si lásku, milovali se. Ne náhodou je svátek Imbolc, slavený 9 měsíců poté, také svátkem narozených dětí.

Tento předěl symbolizovaly dva velké ohně zapálené blízko sebe, mezi kterými lidé procházeli. Oheň má zároveň očistnou funkci. Tu vyjadřuje i velký úklid, zhášení a vymetání starého ohně nebo ponoření se do vody, které pravděpodobně tomuto svátku předcházely.

Dalším symbolem byla bříza. Březová košťata opět znamenala očistu, nazdobená májka snad radost. Radostné bylo i hodování a popíjení piva, které ke každému keltskému svátku patřilo. Jak vidíte, téměř nic se neztratilo. Ohně,  májky ani pivo.

Svatá Valpurga

V germánských zemích se pro beltinové slavnosti vžilo označení Valpuržina noc. Valpurga žila v 8. století, byla dcera saského krále, vyslaná na misie ke germánským Frankům. Stala se abatyší kláštera a uznávanou léčitelkou.

Po smrti byla prohlášená za svatou, a protože byl její svátek stanovený na 1. květen, stala se automaticky ochránkyní před čarodějnicemi. Ty se údajně tuto noc slétaly na kopcích nebo na paloucích a škodily lidem a dobytku.

Proto naši předkové kopce osvětlovali ohněm, kolem svých příbytků umísťovali pasti (třeba stébla, která musela čarodějnice spočítat, snítku bylin, svěcenou vodu nebo železnou podkovu) a naslepo stříleli do tmy. A symbolicky čarodějnice upalovali. Později nejen symbolicky.

Stejný význam má i filipojakubská noc. I tito dva světci měli ochránit poctivé křesťany před mocí čarodějnic.

Co z toho zbylo?

V tomto případě vlastně skoro všechno. I přes snahu křesťanské církve, která nakonec z oslavy udělala boj proti temným silám, a dokonce i přes dobu nedávnou, která všechno zase překřtila po svém na ohně míru a následující den na První máj.

Zítra tak zapálíme očistné ohně, pocítíme sílu probouzející se přírody, políbíme se pod rozkvetlou třešní, budeme zpívat, tancovat a popíjet pivo. Křídou nebo vápnem nenapíšeme ochranné zaříkadlo, ale satirickou poznámku na zem před dům svého souseda. A taky půjdeme nasbírat byliny a zítra postavíme májku a zarecitujeme Karla Hynka Máchu.

Jak slavíte beltinovou noc a první máj vy?

Image: Edinburgh Beltane Fire Festival 2012, Stefan Schafer, Wikipedia