winter-forest_1048-4060

Zimní slunovrat

Zimní slunovrat. Nejkratší den v roce, noc, ve které se (znovu)zrodilo životodárné slunce. Dny koledy, ve kterých dávní mladí chodili po domech se symbolem těchto svátků – otáčejícími se loukotěmi, ohněm nebo obilnými zrny, ze kterých na jaře opět vyklíčí nový život. Den, kdy lidé vzpomínají na svoje předky a dávají si dárky.

Osm velkých pohanských (keltských) svátků:

1. Alban Eilir/ Ostara (jarní rovnodennost, Velikonoce)

2. Beltine (čarodějnice)

3. Letní slunovrat (svatojánská noc)

4. Lughnasad/ Lammas (dožínky)

5. Mabon (podzimní rovnodennost + oslavy sklizně)

6. Samhain (Dušičky)

7. Yule (zimní slunovrat, Vánoce) – tento článek

8. Imbolc (Hromnice)

oddelovac zelený

Letos připadá zimní slunovrat na 21. prosinec. Tento svátek byl vždy spojený se symbolikou slunce. Od nejstarších dob lidé tuto noc chápali jako návrat do temnot prvotního chaosu, ze kterého svět následující ráno díky síle slunce opět povstává. S tím byla spojená potřeba očisty, která znamená nový začátek, a zapalování ohňů, které prozáří tuto noc namísto ještě nezrozeného slunce.

Už staří Římané slavili v těchto dnech (přesněji mezi 17. a 23. prosincem) saturnálie, svátky boha vegetace Saturna. Byly spojeny se všeobecným veselím, hostinami, pitkami, vzájemným obdarováváním se, nevázaností a nekázní a také s dočasným obrácením sociálních rolí, kdy pán obsluhoval své otroky. To vše připomínalo lidem chaos, do kterého nové slunce vneslo opět (staro)nový řád.

Staří Germáni nazývali tento svátek Yule a připomínali si při něm následující legendu:

Překrásný, zářivý bůh Baldr, syn nejvyšších bohů Odina a Friggidy, byl ze žárlivosti zabit potměšilým polobohem Lokim. Šípem ze jmelí mu proklál hruď. Na zemi v ten moment nastala tma a krutá zima trápila lidi i zvířata. Zdálo se, že život na zemi navždy skončil. Lidé vytrhli Baldrovi šíp z hrudi a odnesli ho jeho matce Friggidě na památku. V temné noci za krutého mrazu pozvedla bohyně šíp k nebesům a požádala bohyni podsvětí o navrácení svého syna mezi živé. A tak se také stalo. Bohyně podsvětí však měla jednu podmínku, Baldr se již nikdy nesměl dotknout země. Bůh se tedy zrodil znovu, ale od těch dob pluje po nebi. Svými zlatými vlasy září a otepluje zemi. Jako životodárný kotouč naplňuje nadějí vše živé … 

(citace: Marcela Košanová – Čarodějnický slabikář, 2011)

Od těchto severských národů jsme přejali hlavně dekorativní motivy, tedy zdobení domácností cesmínou a jmelím, vykuřování domovů vonnými bylinami (později „františky“) nebo slavné „vánoční poleno“, které dnes známe pouze jako moučník, dřív to bylo ale skutečné poleno, kterému se obřadně obětovalo zrní a víno a poté bylo spolu s lidskými prosbami spáleno a uhlíky uchovány jako ochranné amulety.

Naši slovanští předkové nám zase zanechali zvyk koledování. Tyto svátky označovali právě slovem Koleda (což znamená první den nového roku), nebo Kračun (což prý není od slova nejkratší, ale spíš kráčet – od této noci dny kráčí, prodlužují se, nejdřív „o slepičí krok“, poté „o krok dále“ a tak dál).

Také Slované slavili zrození mladého boha slunce, Dažboga neboli Božice. Vše začalo večer před tímto svátkem (stejně jako dnes začínáme Štědrým večerem) magickými rituály, které byly hlavně zaměřené na věštění – rozkrajování jablíčka, házení střevíčku, „třesu třesu bez“ a lití vosku nebo olova se dochovalo dodnes.

Poté následovala obchůzka vesnicí, koleda, a společná hostina. Společná nejen se živými, ale i zemřelými členy domácnosti, pro které se nechávala jedna židle a jedna porce jídla.

Pro Slovany byl slunovrat pouze první den těchto zimních svátků. Touto temnou nocí začínalo období dvanácti temných dnů pod nadvládou boha podsvětí Velesa. Dvanáct dnů pod vládou noci, chladu a chaosu, výměnou za dvanáct měsíců pod vládou slunce, růstu a řádu…

Podobné temné období znaly i další národy a zachovalo se i dodnes, i když je zdánlivě vše kolem Vánoc přeznačeno křesťanskou tradicí. I křesťanské vánoční období končí za 12 dnů, na Tři krále, kteří také museli bloudit a hledat Světlo světa podle světla betlémské hvězdy…

Protože na Tři krále – o krok dále. Jde o první náznak prodlužujících se dnů. Teprve na Tři krále si budeme jistí, že to nové slunce není jen naděje, ale skutečná nová síla a předzvěst blížícího se jara.

Christmas image designed by Kjpargeter – Freepik.com

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>