Blackthorn_aka_sloe_aka_prunus_spinosa_sweden_20050924

Ovocné stromy a keře 4: trnky a slívy

Slívy, švestky, trnky, špendlíky, ryngle… Botanický rod Prunus (slivoně) je velmi rozmanitý druh, který se lidé naučili využívat už někdy v pradávnu. Kulturní švestky, mirabelky a další k nám přišly většinou z Asie, naše původní rostlina je pouze trnka – malá a trpká…

Nejdřív tedy dávní obyvatelé našeho území ze všech druhů slivoní znali pouze slivoň trnku (Prunus spinosa) neboli také slivoň trnitou. Její plody, trnky, jsou malé modré kuličky s poměrně velkou peckou. Jejich konzumace lidmi je doložená už od paleolitu.

Můžou se z nich vařit povidla nebo pálit trnkovice. Na jídlo se používají až po prvních mrazech, protože přemrznutím částečně ztrácejí svoji trpkost. Ani potom ale nečekejte příliš velkou lahodu, je to tradiční ovoce dětí a nejchudších lidí (těch bez vlastního pozemku, pro které bylo jediné dostupné ovoce to, které našli na mezích mezi poli bohatších bližních).

Dříve se šťávou z trnek také barvily látky. Plody žvýkaly přadleny pro podporu tvorby slin, které využívaly k vlhčení niti při předení. Plody i květy se využívaly v lidovém léčitelství (květy jako diuretika, plody při poruchách trávení a průjmech).

Důležité byly samotné trnkové keře, které se vysazovaly jako živé ploty, na mezích mezi poli a pozemky, kde je můžeme potkat dodnes. Se svými pevnými hustými větvemi a trny tvoří neprostupnou hradbu, která navíc dává domov a potravu mnoha drobným živočichům.

Dřevo trnky je velice těžké a tvrdé, vhodné k soustružení. Často se z něj vyráběly hole. Bujně rostoucí trnka se také někdy využívá jako podnož pro štěpování kulturních švestek.

Slíva (Prunus insititia), podle novějších poznatků poddruh pravé švestky (Prunus domestica subsp. insititia), vypadá jako modrý špendlík nebo jako kříženec trnky a švestky. Pochází z Přední Asie, odkud se přes Řecko dostala do Itálie a s Římany dál do Evropy.

Od antiky se slívy vysazují jako živé ploty, u nás rostou i planě. Plody jsou měkké, dají se z nich vařit povidla, zavařeniny a omáčky nebo pálit slivovice. Na rozdíl od švestek se nedají sušit. Na Moravě se slívám lidově přezdívá prcavky nebo sralky, podle jejich účinků na lidský trávicí trakt…

V dalším článku se konečně dostaneme i k pravým švestkám se všemi jejich rozmanitými poddruhy.

Illustration_Prunus_spinosa0

Images:

1) Blackthorn - Martin Olsson, Sweden (licence: CC 3.0)

2) Prunus spinosa – Prof. Dr. Otto Wilhelm Thomé: Flora von Deutschland, Österreich und der Schweiz 1885, Gera, Germany

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>