Před rokem jsem vám napsala něco o pohanských oslavách dnů jarní rovnodennosti – Ostaře neboli Jarovitu. Tentokrát bych se chtěla víc věnovat křesťanské tradici. Velikonoce, tedy oslava Ježíšova zmrtvýchvstání, se už od dob nikájského koncilu (rok 325) slaví vždy první neděli po prvním jarním úplňku. Letos připadají na 27. březen.
Pokračování textu Pašijový týden: od Květné neděle po Zelený čtvrtek
Je čas poděkovat za to, co jsme dostali, propustit to, co odešlo, setkat se svými nejhlubšími kořeny a poprosit o sílu a štěstí pro projití nejtemnější části roku. Samhain neboli předvečer svátku Všech svatých (All Hallows Eve – Halloween) má svoje pohanské, křesťanské, ale bohužel i současné – konzumní vrstvy.
Kolo roku našich pohanských předků se opět otočilo a přichází podzimní rovnodennost. Keltský svátek Mabon je středobodem různých sklizní, tedy práce a následného děkování za úrodu.
Začalo to už v létě dožínkami (na svátek Lughnasad) a pokračuje sklizní lnu a konopí, chmele, vína, brambor, jablek a dalšího ovoce. U nás na Moravě to končí svatomartinským posvícením, v jiných částech světa sklizní dýní na Halloween neboli Samhain.
